Dvojčátka 3.DÍL

4. října 2006 v 19:01 | verulí |  FF - Dvojčátka
3. DÍL:
"Holky nechcete jít ven?"" Kdo je tam?" Zeptáme se. "My!" "Kdo my?" "Bill a Tom."
Verča:
"Podívej se kolik je hodin!?" "No kolik?" Ptá se Bill. "No je jedna hodina ráno, ale já jdu s tebou."
Martina:
" Co blbneš Very?, rodiče nás zabijou jestli to zjistí." "Když jim to neřekneš, tak ne."Řekne mi ségra do očí. "Verča byla vždycky víc troufalá než já a je víc pohodová vše je jí jedno. Zatím co já jsem víc romantická. " Hmm tak nic." Jdu zavřít okno když najednou mě někdo chytne za ruku. "Áááá" Zaječím, úplně jsem zapoměla že je tu Tom. " Ježiši ty jsi mě vylekal". "Promiň to jsem nechtěl". " Pojď saemnou na dýzu. "Takhle oblečená a nenamalovaná," Převlíkni se a pojď tam tě stejně nikdo neuvidí". "Počkej minutku, prosím."" Jo jistě ". Odpoví Tom.
Verča:
"Bille kam vlastně jdeme?" Zeptám se. "Půjdeme pěšky na pláž k řece, pozorovat vlnky jak se odraží ve svitu měsíce. V duchu jsem si v tu chvíli říkala: řeka?,pláž?, on je snad romantik. Tak tohle by se teda víc líbilo ségře než mě". No neva. Jak je to daleko? Zeptám se. Nevím , necelej kilometr. Odpoví Bill. "Hmm no super." říkam si v duchu. " Jeto tam fakt pěkný. říká Bill. "Holkám se to tam líbíů. nezapomene dodat. "Vážně?, a kolik si jich tam už měl?. Ptám se dál. "Pár"." Přežili to tam? " Zeptám se s úsměvem. " Jo proč by nepřežili?" Směje se Bill. "Nevím,!?" Cestou na pláž jen tak kecáme."Už mě bolí nohy". Oznámím Billovi. "Jo a jak moc?" Ptá se Bill dál. "No, moc: "Vezmu tě do náruče." Nabídne se ochotně. " Jééé seš moc hodnej. Lichotím mu. Jen cítím jak mu buší srdce. až teď si všimnu že má pearsing (nobo jak se to píše) v obočí. Musel ho mít celou tu dobu schované pod ofinou. Položím se mu na rameno a usínám. Najednou mě položí do písku...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.