Dvojčátka 12.DÍL

4. října 2006 v 19:13 | verulí |  FF - Dvojčátka
12.DÍL:
Marťulka:
Probudím se zimou. "Ježiši ono už je ráno?" Vykřiknu. "Jak vidíš tak jo. Řekne Bill rozespale. Naštěstí jsme oba oblečení. "Bylo to moc hezký." Řekne Bill. "Jo to bylo naprosto úžasný." Sbalíme se a ruku v ruce odcházíme zpět do Loische. Cestou si vzpomenu na Verču a Toma. "Co když nás spolu uvidí?" "Neboj mám to vymyšlený, za chvíli se rozdělíme a potom to bude vypadat jako kdybych já přišel z druhé strany. Naposledy se políbíme. "Miluju tě." Zopakuje mi Bill snad už po padesáté, ale mě to nevadí protože to káždé "miluju" zní pořád nádherně. "Já tebe taky." Ujišťuji ho. "Mě se od tebe nechce." Šeptnu a zamávám mu na rozloučenou. Tiše odemknu dveře a vejdu do chodby. Vidím tu navíc jedny velký skejťácký boty. "On tady na mě čeká?" Ptám se sama sebe. Doufám že ne jak bych mu potom vysvětlila kde sem celou tu noc byla. A nebo je tu se ségrou, to je víc pravdě podobný. Zaklepu na dveře našeho společného pokoje, je mi to trapný, co když tam budou, ale v tomhle mokrým oblečení zůstat nemůžu. Tiše vejdu. Nejsou tady. Tak to už můžou být jedině v ložnici. Raději tam ani nejdu. Vezmu si suché oblečení a jdu do koupelny se trochu upravit a osprchovat teplou vodou. Cestou z koupelny si všimnu Tomovi nádherně semíšové velké mikiny co leží na zemi. Takže je tady a určo s moji ségrou v ložnici. Teď už mi to vůbec nevadí. Nachystám jim snídani a napíšu SMSku Billovi: PŘIJĎ PRO MĚ! Obléknu se avyjdu ven. Bill tam už čeká. "Předtím ses bála aby nás Verča nebo Tom neviděli a teď?" Řekne Bill a pokračuje: "Brácha není doma mám o něj strach, kde může být?" "Neboj leží s mojí ségrou v posteli a tam stopro nic nestane." "Aha." Řekne smutně. "Nezajdeme někam?" Zeptá se Bill a očička mu zajiskří. Pokračuje: "Zvu tě na colu." Políbí mě, chytne kolem pasu a zavede k nim domů. "Myslela jsem že zajdeme do obchodu?" "Aha tak můžeme." "Ne ne zůstaneme tady." Řeknu mu s mírným rozkazem. "Posaď se." Řekne a začne šmátrat v ledničce ti coca colu. Najednou se otevřou hlavní dveře. "Ahojky kluci." Řekne Billova mamka. "Dobrý den." Pozdravím ji. "Jé ahoj." Pozdráví mne ne spátek. "Tak to já zase půjdu." Oznámí nám. "Mami koupila jsi mi to CD?" Ptá se ji Bill. "Né nekoupila, promiň broučku." "Mami neříkej mi broučku." Zuří. Promiň zlatíčko." "Mami." Zavrčí Bill. "Tak já ho zajedu koupit." "jo a žádný lumpárny." Dodá. "Dobrá." "Tak ahojky" Rozloučí se smámou Bill. "Pápá." Odpoví Billovi. "Čauky "krásko" Rozločí se se mnou. "Nashle." Odpovím slušně. Sedneme si s Billem na gauč a povídáme si . "Už budu muset jít." Řeknu Billovi. "Chjo." Zabručí smutně. "Neboj zítra se zase uvidíme." "Ahoj miláčku." Rozloučím se s Billem. Ve dveřích se srazím s Tomem. "Ahoj miláčku."Řekne jako by se nechumelilo a začne mě líbat. Otrhnu se od něho a řeknu: " Už musím." Obuju se a při odchodu uslyším Toma: " Co jsem ji udělal?" Ptá se asi Billa protože nikdo jinej tam není. "Nevím" Pokrčí Bill rameny. "Čekala tady na tebe." Dopoví a dál se sním nebaví. "Ty nevíš Tome? Šeptnu.
Doma:
Verulka:
"Kde jsi byla?" " Ským jsi tam spala?" "A proč ses mi sakra neozvala?" Zahrnu ségru otázkami. "Spala jsem v Magdeburku pod širákem a s kým to ti buhužel neřeknu. "Dělej řekni to." Řvu po ni. "To by jsi chtěla vědět, že?" Odsekne mi. "Mimochodem kdo chystal tu snídani?" Zeptám se jí. "No já." Chlubí se ségra. "A proč dva talíře?" Ptám se dál.
Marťulka:
"Do háje jak to mám teď vyvlíknout?" Ptám se sama sebe. "Ha už to mám." "Ségra ty jsi blbá, copak já jsem vzduch? Řeknu jí vyčítavě. "Aha no tak promiň. Omluví se mi ségra.
Verulka:
Celý dopoledne i odpoledne chodím tam a zpátky po pokoji. Moje svědomí mi říká že ji to musím říct. Nikdy jsme mezi sebou neměli tajemství. Jdu jí to říct…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.